Dentální hygiena pomáhá předcházet zánětu dásní

Zánět dásní patří mezi nejčastější onemocnění dutiny ústní. Pokud chceme tomuto zdravotnímu problému účinně předejít, měla by být součástí naší péče o chrup také pravidelná dentální hygiena. Co je to dentální hygiena a jak se provádí? Jaké jsou příznaky zánětu dásní a co jej způsobuje? Jak často je třeba dentální hygienu provádět? A kolik takové ošetření stojí? Zeptali jsme se odborníka - dentální hygienistky Lucie Křížové.

Paní hygienistko, zánět dásní patří mezi nejčastější onemocnění dutiny ústní. Jak takový zánět vzniká, co jej způsobuje a jaké jsou jeho příznaky?

Zánět dásní vznikne díky tomu, že nedojde k dostatečnému vyčištění dutiny ústní. Zapříčiňuje ho ponechaný zubní plak, tedy v podstatě zbytky jídla. V plaku jsou miliony bakterií, které po určité době začnou dáseň dráždit a vyvolají infekci. Vznikne zánět neboli gingivitida, který se projevuje otokem, zarudnutím a krvácením. Dáseň může být velice křehká a citlivá. Neléčený zánět dásní se rozvine v parodontitis, neboli parodontózu, která zapříčiňuje úbytek kosti, ve které jsou uloženy zuby. Důsledkem toho dochází k vypadávání zubů.

Kdo patří mezi nejvíce ohrožené pacienty?

Gingivitida je jedno z nejběžnějších onemocnění dásní. Je jím postiženo až 90% lidí. Je způsobena nedostatečnou ústní hygienou, ohroženi jsou tedy všichni, kdo důkladně, především večer, nevyčistí zuby. Jsou ale skupiny lidí, u kterých je riziko zánětu dásní větší. Patří mezi ně především těhotné ženy, diabetici, lidé beroucí speciální léky a orální hormonální antikoncepci.

Může zánětem dásní trpět také dětský pacient?
Zánět dásní u dětského pacienta je bohužel běžná věc. Stejně jako u dospělých pacientů je způsoben nedostatečnou ústní hygienou.

Jak se zánět dásní vlastně léčí? Kam až může vést jeho podcenění?

Zánět dásní je snadno léčitelný. Nejlepším prvním krokem je zajít si na ošetření k dentální hygienistce. Provede vyšetření, vysvětlí stávající stav a připraví individuální léčebný plán. Nejdříve dojde k základnímu ošetření. Někdy je nutné přijít na více návštěv. Dalším velice důležitým krokem, je vysvětlit pacientovi správnou dentální hygienu, kterou bude provádět doma. Většina lidí dnes stále ještě nezná pravidla správné ústní hygieny. Je nutné pochopit, že nejdůležitější roli v ústní hygieně hraje měkký kartáček, mezizubní kartáček a dentální nit. Zubní pasty a ústní vody jsou spíše doplněk dentální hygieny. Zubní povlak lze totiž pouze setřít a to dokáže jen kartáček. Zánět dásní lze vyléčit jen u dobře spolupracujícího pacienta, který pravidelně dochází na dentální hygienu a používá správné zubní pomůcky určené přesně pro něj. Je nutné čistit i tzv. „stírací“ technikou. Jiné techniky čištění mohou traumatizovat dásně i zuby a natlačovat plak pod dáseň.

Podle stomatologů lze zánětu dásní předcházet pravidelnou dentální hygienou. Co je to dentální hygiena? Jak takové ošetření probíhá?

Především se mu dá předcházet pravidelnou dobrou ústní hygienou doma. Hlavně večer musí být perfektní. Pokud by každý den nedocházelo k pořádnému vyčištění plaku, pak ani pravidelné ošetření u hygienistky nemá příliš velký význam.

Ošetření u dentální hygienistky začíná vyšetřením stavu dutiny ústní, zubů a dásní. Pacientovi se dostane vysvětlení, v jakém stavu jsou zuby, dásně a kost pod ní. Hygienistka určí, co vše je potřeba během ošetření udělat. Většinou následuje odstranění zubního kamene ultrazvukem či ručními nástroji, depurace či air flow a fluoridace. To je klasické ošetření, pokud pacient dochází na dh pravidelně, většinou se jedná o šestiměsíční interval. Pokud někdo trpí parodontitidou, jsou nutné deep scalingy, neboli čištění zubního kamene pod dásní s následným dezinfekčním výplachem. Ty se vždy provádí s lokální anestezií. Do ošetření na dentální hygieně spadá například i bělení zubů, aplikace šperků na zuby, pečetění fisur či úprava převislých výplní.

Během návštěvy jsou každému pacientovi doporučeny individuálně zvolené dentální pomůcky a dochází k nácviku správné techniky čištění s klasickým zubním kartáčkem, mezizubními kartáčky a dentální nití. Zubní kartáček by měl být rovně střižený, měkký a s malou pracovní částí. Mezizubní kartáčky nevybírejte sami, ale nechte si přesnou velikost změřit dentální hygienistkou, ať nedojde k traumatizacím dásně.

Jak často bychom měli dentální hygienu provádět a na kolik nás jedno takové ošetření vyjde? Je hrazené pojišťovnou?

Četnost potřeby ošetření určí hygienistka. Zpravidla se dochází 2x ročně. Pacienti trpící parodontitidou dochází alespoň 4x ročně. Ošetření bohužel není hrazené pojišťovnou. Cena se pohybuje cca od 300,-, nejčastěji mezi 500,- až 1000,- Kč.

Lze toto ošetření nahradit nějakou alternativou, například čištěním u stomatologa nebo používáním mezizubních kartáčků?

Bohužel nelze. U záchovného stomatologa se jedná o klasickou prevenci, na které není šance stihnout vše. Proto vznikl obor dentální hygieny, který velice dbá o prevenci a je zaměřen hlavně na čištění zubů a dásní. Pravidelným používáním mezizubních kartáčků se předchází vzniku zánětu dásní, parodontitidy a zubních kazů, ale profesionální čištění jednou za půl roku to nemůže zcela nahradit.

Co dalšího by mělo být součástí péče o chrup? Jakou měrou ovlivňuje kvalita zubní pasty zdraví našich zubů? Jsou dražší pasty lepší?

Nejdůležitější jsou pomůcky, které mechanicky odstraňují plak, které jsou již zmiňované výše. Pak jsou chemicky působící přípravky, což jsou např. pasty, ústní vody, gely s chlorhexidinem a fluoridové gely. Jsou to spíše doplňky dentální hygieny. Nejdůležitější jsou stále zubní kartáčky a nit, i když reklamy říkají něco jiného. Je potřeba si uvědomit, že pokud nesetřete perfektně plak ze zubů kartáčky, tak zubní pasta či voda nepomůžou a problémy se budou prohlubovat. Existuje široké spektrum různých zubních past či ústních vod.

Například lidé s citlivými zuby, zánětem dásní, kazivostí či parodontitidou, by měli používat pasty a vody přesně určené k jejich stávajícím potížím. Nesmíte však počítat s tím, že tyto přípravky problémy vyléčí. Dokáží je však zmírnit. Zubní pasty i vody se doporučuje pravidelně střídat, nepoužívat tedy stále jen jeden oblíbený druh. U bělících past se dá opravdu říci, že pokud si připlatíte, dostanete kvalitní bělící pastu, která neničí zuby a doopravdy má viditelný efekt. U klasických past není potřeba kupovat tu nejdražší.

Kdo (která sociologická skupina) podle Vašich zkušeností nejvíce dbá na zdraví svých zubů?

To je těžká otázka, protože mne vždy někdo překvapí buď tím jak absolutně nečistí či naopak tím, že po vysvětlení potřeby dobré dentální hygieny, doopravdy zlepší přístup. Ale asi bych řekla, že se jedná o skupinu mezi 30 a 50 lety, a že jsou to spíše ženy.

Jak jsme na tom ve srovnání s ostatními národy? Nepodceňují čeští pacienti péči o svůj chrup?

Myslím, že jsme na tom stále špatně. Už jen když se podíváme na kazivost chrupu dětí v předškolním věku. Bohužel stále velká část pacientů zanedbává péči o svůj chrup a ani doporučení svého stomatologa neberou vážně. Neberou výplň, endodontické ošetření zubu, korunky, parodontitidu či dokonce vytržení zubu, jako nic divného. Toto pak přenáší i na své děti, které ke svým zubům přistupují stejně laxně. Většina lidí řekne, že mají problémy dědičné a není to jejich vina. Ale problémy nevzniknou samy od sebe. Vzniknou nedostatečným čištěním doma. Většině potíží se dá tedy předejít, jen je potřeba chtít si udělat na sebe večer 15 minut čas a poprat se s kartáčky.

Zdroj foto: Profimedia.cz